Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně, z.s.
Je dobrovolné nezávislé sdružení fyzických osob - lékařů, farmaceutů a ostatních pracovníků ve zdravotnictví a příbuzných oborech.
Více o ČLS JEP, z.s.
ČLS JEP, z.s. dbá o rozvoj a rozšiřování vědecky podložených poznatků lékařských věd a příbuzných oborů, usiluje o jejich využívání v péči o zdraví občanů se zvláštním důrazem na preventivní činnost.


PŘIHLÁŠKA DO ČLS
Archiv starších vydání
Kontakt
Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně, z.s.

LÉKAŘSKÝ DŮM
Sokolská 490/31
120 00 Praha 2
tel: 224 266 201-4
fax: 224 266 212
e-mail: czma@cls.cz

Antibiotická politika | Antibiotická politika

Subkomise pro antibiotickou politiku ČLS JEP, z.s.

Cílem České lékařské společnosti J. E. Purkyně (ČLS JEP) je rozvoj a rozšiřování vědecky podložených poznatků, zvyšování úrovně znalostí odborné veřejnosti a šíření zdravotnické osvěty mezi občany. Nedílnou součástí těchto aktivit je správné používání léčiv, které garantuje pracovní skupina Léková politika a kategorizace léčiv ČLS JEP (http://www.cls.cz/pracovni-skupiny), v jejímž rámci se specifickou problematikou ATB zabývá Subkomise pro antibiotickou politiku (SKAP) ustanovená v roce 1999.

SKAP formuluje zásady národní antibiotické politiky, které jsou konsensuálně garantovány předsednictvem ČLS JEP. Členy SKAP jsou experti na problematiku léčby infekcí a ATB rezistence delegovaní odbornými společnostmi.

Složení SKAP, další podrobnosti o její činnosti a o Národním antibiotickém programu získáte zde: SKAP a NAP

Copyright dokumentů vytvářených SKAP: Copyright dokumentů

Subkomise pro antibiotickou politiku ČLS JEP, z.s. předkládá následující dokumenty:

Doporučené postupy vypracované Subkomisí pro antibiotickou politiku ČLS JEP, z.s.

Konsensy použití antibiotik vypracované Subkomisí pro antibiotickou politiku ČLS JEP, z.s.

Způsob citace výše uvedených materiálů, které nebyly publikovány v časopise, doporučujeme následovně (na příkladu Doporučeného postupu pro ATB léčbu komunitních infekcí ledvin a močových cest): Doporučený postup pro antibiotickou léčbu komunitních infekcí ledvin a močových cest v primární péči. Dostupné na http://www.cls.cz/antibioticka-politika-a. Datum vstupu na webovou stránku.

Dokumenty odborných společností ČLS JEP, z.s.  garantované SKAP

(v přípravě)

Vážené kolegyně a kolegové, Vaše dotazy, připomínky a náměty k problematice doporučených postupů, k antibiotické politice a dalším údajům zveřejněným na této stránce prosím zasílejte na tuto naší adresu: SKAP@cls.cz.

Aktuality

Proč je třeba mít vlastní antibiotickou politiku

Narůstající rezistence mikrobů vůči antibiotikům (ATB) je celosvětovou hrozbou. Pacienty s rezistentní infekcí prokazatelně ohrožuje zvýšená morbidita a mortalita, léčba je obtížná a několikanásobně zvyšuje náklady na zdravotní péči.

Stav rezistence klinicky významných bakterií v jednotlivých zemích ovlivňuje mnoho faktorů, mezi něž patří stáří, zdravotní stav a socioekonomické podmínky populace, epidemiologická situace v incidenci jednotlivých infekčních onemocnění, a způsob zacházení s antibiotiky v humánní, veterinární a zemědělské oblasti.

Hlavními důvody vzestupu antibiotické rezistence u původně citlivých bakterií je zbytečné používání ATB u virových infekcí, zejména však nadměrné používání ATB se zbytečně širokým spektrem místo ATB volby, přesně a účinně zasahujících původce infekce. Příkladem může být časté používání chráněných aminopenicilinů u streptokokové angíny místo fenoxymethylpenicilinu („V-PNC“), makrolidů místo penicilinu, resp. amoxicilinu u pneumokokové pneumonie nebo fluorochinolonů místo nitrofurantoinu u nekomplikované infekce močových cest. Kromě základního požadavku, kterým je účinnost na původce infekce, se ATB volby vyznačují nejnižší frekvencí výskytu nežádoucích účinků včetně nízkého nebo nulového vzestupu rezistence.

Vztahy mezi ATB spotřebou a rezistencí v zemích Evropy ilustrují obrázky 1 a 2. Obrázek 1 ukazuje značné rozdíly mezi zeměmi EU ve spotřebě a struktuře ATB používaných pro humánní účely. Tyto kvantitativní a kvalitativní parametry ATB se odrážejí ve stavu rezistence bakteriálních původců infekcí v jednotlivých zemích EU, přičemž platí, že země s vysokou spotřebou (jižní státy, jako je Španělsko, Itálie, Řecko) mají také nejvyšší frekvenci výskytu rezistence, jak ilustruje obrázek 2 pro rezistenci k fluorochinolonům u izolátů Escherichia coli od pacientů se sepsí nebo meningitidou. Podobné vztahy platí i pro další původce infekcí.

Obrázek 1. Spotřeba a struktura antibiotik ve vybraných zemích EU, 2014.

Zdroj dat: ECDC (European Centre for Disease Control and Prevention) http://ecdc.europa.eu/en/healthtopics/antimicrobial-resistance-and-consumption/antimicrobial-consumption/esac-net-database/Pages/overview-country-consumption.aspx

Obrázek 2. Escherichia coli. Procento (%) invazivních izolátů rezistentních k fluorochinolonům v zemích EU/EEA, 2014.

Převzato z Antimicrobial resistance surveillance in Europe 2014, ECDC (European Centre for Disease Control and Prevention), dostupné na http://ecdc.europa.eu/en/publications/_layouts/forms/Publication_DispForm.aspx?List=4f55ad51-4aed-4d32-b960-af70113dbb90&ID=1400 Další vztahy mezi rezistencí a spotřebou ATB lze vyhledat na webové stránce ECDC http://ecdc.europa.eu/en/healthtopics/antimicrobial-resistance-and-consumption/Pages/antimicrobial-resistance-and-anitmicrobial-consumption.aspx

Vzhledem ke specifickým podmínkám v jednotlivých zemí Evropy, týkajících se epidemiologické situace ve výskytu původců komunitních a nemocničních infekcí, a zejména v jejich stavu ATB rezistence je je nezbytné, aby každá země formulovala vlastní antibiotickou politiku. Studie zaměřené na hodnocení kvality preskripce antibiotik v ČR prokázaly vysoký podíl neadekvátního používání antibiotik v primární, ambulantní i nemocniční péči, a následně vzestup ATB rezistence u některých hlavních původců celkových i lokálních bakteriálních infekcí (http://www.szu.cz/surveillance-atb-rezistence-1). Je proto nutné vytvářet národní doporučení pro správné používání ATB a kontrolu ATB rezistence.