Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně, z.s.
Je dobrovolné nezávislé sdružení fyzických osob - lékařů, farmaceutů a ostatních pracovníků ve zdravotnictví a příbuzných oborech.
Více o ČLS JEP, z.s.
ČLS JEP, z.s. dbá o rozvoj a rozšiřování vědecky podložených poznatků lékařských věd a příbuzných oborů, usiluje o jejich využívání v péči o zdraví občanů se zvláštním důrazem na preventivní činnost.


PŘIHLÁŠKA DO ČLS
Archiv starších vydání
Kontakt
Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně, z.s.

LÉKAŘSKÝ DŮM
Sokolská 490/31
120 00 Praha 2
tel: 224 266 201-4
fax: 224 266 212
e-mail: czma@cls.cz


Sledujte nás


Společnosti a spolky lékařů | Společnosti ČLS JEP, z.s. | Informace o společnosti SSLZRZP
  • Informace o společnosti:

    Společnost sociálního lékařství a řízení péče o zdraví je samostatnou součástí České lékařské společnosti J. E. Purkyně. Organizačně navázala na Společnost sociálního lékařství a organizace zdravotnictví, byla však obsahově výrazně transformována v roce 1992; nový výbor byl zvolen 4. března 1992 v Praze. Výbor reprezentující Společnost v současné době byl zvolen v listopadu 2015, na základě výsledku voleb, provedených v říjnu 2015.

    Společnost se při svém přerodu rozhodla předmětně zaměřit na studium zdravotní situace a zdravotních potřeb obyvatelstva, na oblast zdravotnické informatiky a statistiky, na širokou oblast zdravotní politiky a podpory zdraví, na oblast řízení péče o zdraví a řízení zdravotnických zařízení, na oblast ekonomiky péče o zdraví a zdravotnictví včetně problematiky zdravotního pojištění, stejně jako na oblast sociologie zdravotnictví a sociologie zdraví.

    Cílem společnosti je podporovat a integrovat výzkum, publikaci a výměnu poznatků a zkušeností, republikový a mezinárodní styk odborníků a řídících pracovníků shora vyjmenovaných oblastí, zvyšovat odbornost a kompetentnost řízení, usilovat o účelné zaměření a odborně podloženou realizaci zdravotní politiky a náležité hodnocení výsledků zdravotní péče, její kvality a efektivnosti. Svou činnost se Společnost snaží rozvíjet ve spolupráci s ostatními odbornými společnostmi a institucemi.

    Členská základna Společnosti zahrnuje zájemce o sociální lékařství, zdravotní politiku, řízení zdravotnictví, zdravotnickou ekonomiku a statistiku z řad lékařů, systémových inženýrů, ekonomů, sociologů, psychologů, právníků, statistiků a dalších odborností.
    Jejími členy jsou universitní pracovníci, další výzkumní pracovníci, vedoucí pracovníci zdravotnických zařízení, odborníci na zdravotnickou politiku, pracovníci zdravotnické informační soustavy a další.
    Čestnými členy Společnosti jsou nejzasloužilejší badatelé z dané oblasti.

    Noví zájemci o členství v této odborné společnosti získají potřebné informace a přihlášku na www.cls.cz, v části „Staňte se členem“ – registrace.

    • Společnost má své stanovy, které jsou v souladu se stanovami České lékařské společnosti J. E. Purkyně.

    Společnost pořádá ve velkém sále Lékařského domu v Praze (Sokolská 31, Praha 2, u stanice metra „I. P. Pavlova“ linky C) odborné, většinou monotématické, semináře. Přístup na tyto semináře je volný (i pro nečleny Společnosti). Členům Společnosti je posílána pozvánka a program každého semináře e-mailem.

    • Termíny seminářů:
      • téma: Etika veřejného zdravotnictví - 27.2.; 17.4.; 29.5.; 23.10.; 27.11.

Jejich prezentace jsou uvedeny dále. V bohaté diskuzi doplnili o poznatky z fakulty plzeňské a z fakulty v Ústí n.Labem jejich zástupci. 

Časopis „Zdravotnictví v České republice“
vychází od roku 1998; vydavatelem je Asociace pro rozvoj sociálního lékařství a řízení péče o zdraví společně s vydavatelstvím Sdělovací technika, s.s r.o. Při vydávání časopisu Asociace úzce spolupracuje se Společností sociálního lékařství a řízení zdravotnictví ČLS JEP.
Odborný recenzovaný čtvrtletník je určen všem zájemcům o zdravotnictví a zejména vedoucím pracovníkům ve zdravotnictví. Časopis by neměl chybět v žádné odborné lékařské knihovně. Texty využitelné pro svoji práci zde naleznou pracovníci zdravotních pojišťoven, úředníci ministerstva zdravotnictví, ministerstva práce a sociálních věcí, zdravotních úřadů, odborníci z lékařských fakult ale i středních zdravotnických škol, pracovníci výzkumu, ústavů a kateder sociálního lékařství ap. Bližší informace o časopise, včetně českých a anglických souhrnů z nejnovějších čísel časopisu i kompletní archiv starších textů naleznete na webových stránkách časopisu na adrese: www.zdravcr.cz


Prof. Ing. František Fabian, CSc. - Parte [PDF]


Paní doc. MUDr. Helena Zavázalová, CSc. se narodila 10. 11. 1943.

V roce 1967 ukončila studium na Univerzitě Karlově, Lékařské fakultě v Plzni. V letech 1967 - 1988 pracovala jako odborný asistent na  Ústavu sociálního lékařství LF UK v Plzni. V roce 1977 složila atestaci 1.st. z interního lékařství a v následujícím roce z  všeobecného lékařství. V roce 1980 to byla atestace 1. st. veřejné zdravotnictví.

V roce 1988 byla jmenována docentkou. Snažila se stále udržovat kontakt s praktickou medicínou. Složila specializační zkoušku z interny a také ze všeobecného lékařství.

Pracovala také jako závodní lékařka pracovníků Lékařské fakulty UK v Plzni. Mimo jiné pracovala jako posudková lékařka a v komisi, která řešila etické problémy ve zdravotnictví.

Od roku 1990 byla vedoucí Ústavu sociálního lékařství. Díky celoživotnímu vzdělávání uměla hodnotit zdraví a nemoc z celostního pohledu zkušeného lékaře a s ohledem na sociální podmínky. Celostnímu pohledu na nemocného člověka učila také studenty. Snažila se o stálé propojení činností ústavu s medicínskou a sociální praxí a životem v regionu.

Zasloužila se o rozvoj spolupráce se zařízeními a institucemi ze zdravotnictví i v sociální péči. Významně se zasloužila o prestiž ústavu v rámci oboru sociální lékařství a veřejné zdravotnictví v České republice i v zahraničí.

Paní docentka Zavázalová byla dobrý organizátor, spravedlivý vedoucí a vysloveně týmový pracovník. Ráda předávala zkušenosti a znalosti studentům i kolegům. Byla otevřená diskusi v kolektivu a vždy vítala nové názory a postupy.      

Díky dlouhému období, kdy pracovala ve funkci proděkanky pro výuku LF UK v Plzni, si ještě více osvojila práci se studenty i mimo výuku sociálního lékařství. Studenti k ní měli vždy velkou důvěru.

V roce 1993 bylo z její iniciativy založeno Středisko služeb pro studenty, kde mohou studenti získat informace a pomoc. Byla členkou vědecké rady fakulty.  Do roku 2007 pracovala dlouhodobě jako aktivní členka Akademického senátu LF UK v Plzni.

Paní docentka Zavázalová byla celostátně uznávanou a respektovanou odbornicí v gerontologii a také v sociálním lékařství. Vychovala řadu doktorandů, většinou orientovaných tématem doktorandské práce na péči o osoby vyššího věku.   

Univerzitu 3. věku, Akademie 3. věku a Klub aktivního stáří se rozvíjely díky jejímu nadšení a organizaci.

Paní docentka byla členkou ČLS JEP od r. 1974, Spolku lékařů v Plzni, Gerontologické společnosti a Společnosti sociálního lékařství a řízení péče o zdraví, v níž byla členkou výboru v letech 2001 – 2011.

Tradiční Plzeňské postgraduální dny České lékařské  společnosti JEP byly zásluhou paní docentky Zavázalové pořádány pod záštitou Ústavu sociálního lékařství LF UK v Plzni.

Většina pracovníků fakulty paní docentku Zavázalovou osobně znala a vážila si její přímosti, upřímnosti a přátelského chování. Nezkazila žádnou legraci, uměla naslouchat a vždy měla snahu chápat problémy druhých a pomoci jim je řešit. 

Za více než 40 let pedagogické činnosti pomohla mnoha studentům projít úskalími studia a zdárně vyřešit problémy osobní a studijní.

Paní docentka Zavázalová byla empatická, ochotná naslouchat problémům pacientů, studentů i spolupracovníků.

Zesnula tiše po dlouhé nemoci dne 29. května 2013.

MUDr. Květuše Zikmundová, CSc.               
OA Ústavu sociálního lékařství                
LF UK v Plzni


Osobní vzpomínka na prof. MUDr. Ivana Gladkého, CSc.

Úmrtí našich přátel by neměl provázet jen smutek. Měl by to být i podnět k zamyšlení nad tím, co jsme spolu prožili a oč tehdy šlo, co po mnohdy rozsáhlém úsilí a práci zůstalo, co se podařilo předat dál a co odvál vítr zapomnění, co má vlastně smysl a v čem spočívají lidské hodnoty, které stojí za to hájit i rozvíjet. Když takové otázky skutečně pochopíme, obvykle zjistíme, že odpovědi se neskládají ze slov, ale jsou tvořeny životním příkladem velkých osobností, které mnohdy navzdory okolnostem dovedly položit základy, na kterých lze stavět. Profesor MUDr. Ivan Gladkij, CSc. takovou velkou osobností nepochybně byl. 

Už v 60. letech minulého století, během mého studia na lékařské fakultě mě zaujaly racionální, konkrétní a přesvědčivé publikace dr. Ivana Gladkého, ve kterých se dovedl podělit o své zkušenosti s praktickou medicínou. Týkaly se výchovy a dalšího vzdělávání obvodních lékařů. Jejich věcnost, racionalita a přesvědčivost se poněkud vymykala tehdejší deklarativní rétorice. S dr. Gladkým, tehdy to byl ještě mladý a nadějný asistent, jsem se poprvé osobně setkal na své první vědecké konferenci. Bylo to ve Vysokých Tatrách začátkem 70. let. Během konference jsme si našli čas na dlouhé rozhovory, týkající se situace sociálního lékařství a jeho možného vývoje. V tehdejším sociálním lékařství se tančilo mnoho dobových tanců. Jen skutečně výrazné osobnosti šly svou vlastní cestou a dokázaly se věnovat náročné a soustavné vědecké práci. Oba jsme respektovali autoritu prof. Žáčka, našeho učitele na lékařské fakultě v Brně, a zřejmě i proto jsme poměrně rychle našli společnou řeč. Snad tomu tak chtěl osud, že hlavním přínosem zmíněné konference pro mne nebyly přednášky, ale počátek přátelství s rozumným, pracovitým, vtipným a samostatně myslícím kolegou, na kterého jsem se mohl vždycky spolehnout.

Akademická kariéra prof. Gladkého zdaleka nebyla snadná. Musel čelit mnoha překážkám, ať už v důsledku nepochopení, závisti nebo dokonce zlé vůle. Je skutečně obdivuhodné, s jakou energií a optimismem dokázal čelit všem problémům, získávat nové vědecké poznatky a uplatňovat své zkušenosti z praktické medicíny. Jeho přínosem není jen úctyhodný počet vědeckých publikací, ale i mnoho učebních textů a monografií, které se staly cenným základem pregraduálního i postgraduálního vzdělávání.

Výrazným motivem pro uplatnění schopností i zkušeností prof. Gladkého se staly zásadní společenské změny koncem 80. a začátkem 90. let. Působil ve skupině pro reformu zdravotnictví, pracoval jako ředitel Ústavu sociálního lékařství a organizace zdravotnictví v Praze, inicioval založení odborné Společnosti sociálního lékařství a řízení péče o zdraví ČLS JEP a po několik let působil jako její předseda. V roce 1994 se stal přednostou Ústavu sociálního lékařství a zdravotní politiky LF UP Olomouc a výrazně přispěl k nové orientaci pregraduální výchovy v oboru sociální lékařství, podílel se jak na vypracování nových osnov, tak i na celém souboru nově pojatých učebních textů. V roce 1996 byla pod jeho vedením zahájena spolupráce s Virginia Commonwealth University v Richmondu. Profesor Gladkij dosáhl uznání i v evropském měřítku, působil jako prezident European Public Health Association (EUPHA) a byla mu svěřena příprava evropské konference v roce 1999 v Praze. Šlo o první konferenci zmíněné organizace ve východní Evropě.

I když o odborných schopnostech prof. Gladkého nikdy nebylo pochyb, autoritu si ve svém okolí získával zejména hluboce lidským chápáním problémů, snahou pomoci, výstižným formulováním problému i jasnou představou řešení. Dokázal kolem sebe shromáždit dělný kolektiv, který svou přirozenou autoritou vedl k obdivuhodným výsledkům.     

Díky svým odborným zkušenostem a mezinárodnímu rozhledu si prof. Gladkij plně uvědomoval nedostatky v českém zdravotnictví: nežádoucí resortizmus péče o zdraví, nebezpečnou deregulaci a fragmentaci, nadměrný důraz na nemocnice, podcenění praktické medicíny a zejména nekompetentnost mnohých řídících pracovníků. Nezůstal u pouhé kritiky, ale soustředil své odborné, organizační i publikační úsilí na přípravu základních podkladů pro pregraduální i postgraduální výchovu lékařů a řídících pracovníků. Věnoval se zejména řízení, efektivitě a kvalitě zdravotní péče a snažil se, aby se teoretické poznatky jeho výzkumných projektů v co nejširší míře uplatnily v praxi.

Prof. Gladkij si rovněž uvědomoval neutěšenou personální situaci v oblasti sociálního lékařství a veřejného zdravotnictví. Jako školitel vedl mnoho úspěšných postgraduálních studentů, jako oponent dbal na vysokou kvalitu disertačních prací.

V prof. MUDr. Ivanovi Gladkém, CSc. ztratilo sociální lékařství výraznou a v určitém smyslu i nenahraditelnou osobnost. Jeho medicínské zkušenosti, široký rozhled a pracovní nasazení v oblasti pedagogické, výzkumné i organizační jsou cenným příkladem pro ty, kteří plně pochopili celkem jednoduchou pravdu, že zdraví lidí stojí za to, aby bylo bráno vážně.

Prof. MUDr. Jan Holčík, DrSc.   


Vzpomínka na doc. Ing. Zdeňka Papeše, CSc.

30.8. 2015 po dlouhé těžké nemoci zemřel doc. Ing. Zdeňka Papeš, CSc. (†76), jeden ze zakládajících členů Asociace pro rozvoj sociálního lékařství a řízení péče o zdraví, dlouholetý člen výboru Společnosti sociálního lékařství a řízení péče o zdraví ČLS JEP. Pohřebního obřadu se zúčastnili zástupci výboru odborné Společnosti

Asociace, jejímž byl jedním ze zakladatelů a dlouholetým reprezentantem, vydává od roku 1998 ve spolupráci se Společností sociálního lékařství a řízení péče o zdraví ČLS JEP časopis Zdravotnictví v České republice. Řadu let byl vedoucím redaktorem, - ve spolupráci s manželkou Janou - i distributorem tohoto časopisu; v posledních letech byl členem redakční rady.

Doc. Papeš, ač vystudovaný technik,  patřil mezi uznávané odborníky oboru sociálního lékařství, publikoval desítky článků týkajících se ekonomiky zdravotnictví. Známá je i jeho pedagogická činnost  na Lékařské fakultě Univerzity Palackého v Olomouci v rámci přednášek, pořádaných Ústavem sociálního lékařství a veřejného zdravotnictví.

Jako milovník historie byl znám nejen v Praze, kde vedl od roku 1982 spolek Pražský Sušičan, ale i na Šumavě zejména na Sušicku; za celoživotní přínos a práci pro město Sušice byl v červnu letošního roku jmenován čestným členem města Sušice.

AS