Purkyňovy buňky:
Typ neuronů, které se nacházejí v kůře mozečku. Jejich dendrity (dostředné výběžky) se větví v kůře mozečku, odstředné výběžky (axony) vycházejí z mozečku jako tzv. eferentní spoje, které mají inhibiční vliv na nervové dráhy, s nimiž jsou ve spojení.

Purkyňova vlákna:
Modifikované svalové buňky, součást převodního systému v srdeční svalovině. Odpovídají za vedení vzruchu k buňkám myokardu, které se pak stahují tak, aby srdce pumpovalo krev z komor do aorty.

Purkyňův váček:
Zárodečný terčík ptačího vajíčka, obsahující jádro samičí pohlavní buňky (něm. Purkinjesches Keimbläschen).

Purkyňovy obrazce:
Za zvláštních podmínek lze v oku pozorovat obrazy cév, které probíhají v sítnici.

Purkyňův fenomén:
Zrakový klam spočívající v různém vnímání světlosti barev při rozdílném osvětlení. Např. ve slunečním světle je jako nejjasnější vnímána barva žlutá a zelená, jako nejtemnější modrá a fialová. Za soumraku se však nejjasněji jeví zelená, po ní modrá, žlutá, fialová a nejtemnější je oranžová.

Purkyňovy obrázky:
Jeden z principů vyšetřování oka. Posvítí-li vyšetřující do oka např. svíčkou, uvidí reflexní obrázky, které se odrážejí od přední a zadní plochy rohovky a čočky. Purkyně si rovněž všiml, že při akomodaci oka se mění vzájemná velikost a vzdálenost odrazů. Navrhl tak postup pro měření zakřivení rohovky (keratometrie) a další využití reflexních obrázků k diagnostice očních chorob.

Purkyňův zákon závrati:
Směr zdánlivého pohybu při postrotační závrati závisí na poloze hlavy během otáčení. Tímto pozorováním Purkyně dokázal, že sídlem pocitu závrati je hlava (mylně se však domníval, že mozek – dnes víme, že pocit závrati vzniká ve statickém čidle ve vnitřním uchu).

Purkyňova společnost:
Česká lékařská společnost J.E.Purkyně