Česká lékařská společnost J. E. Purkyně důsledně ctí principy evidence-based medicine. Dosud neexistuje vědecký průkaz efektu léčby kritické ischemie dolní končetiny pomocí autologní transplantace kmenových buněk. Přibyly ale další články a meta-analýzy, které ukazují, že hradit v současném stavu poznání tuto metodu z veřejného zdravotního pojištění se neopírá o dostatečné vědecké průkazy efektu. Většina publikací končí se závěrem, že jde o nadějnou metodu, ale je třeba větších studií k prověření benefitu.

Současnou situaci lze charakterizovat takto:

• je řada pozitivních výsledků aplikace buněk na různé parametry ischémie tkání, včetně snížení počtu amputací, v porovnání se „standardní terapií“, nicméně ne u studií kontrolovaných placebem
• dosud probíhají různé studie fáze II, kde se liší aplikované buňky, i cesty aplikace, jde o placebem kontrolované studie
• není v tuto chvíli definitivně určeno, jaké buňky jsou pro léčbu optimální (autologní buňky kostní dřeně nejsou jediné možné – studie jsou i s buňkami derivovanými z placent, tukové tkáně…)
• probíhají studie jak s intramuskulárním podáním (převažují), tak intra-arteriální aplikací
• kmenové buňky jako terapie kritické ischemie končetiny u nerevaskularizovatelných pacientů nejsou dosud v žádném mezinárodním doporučeném postupu pro kritickou končetinovou ischemii, ani diabetickou nohu (International Working Group on Diabetic Foot)
• tato léčba není z veřejného pojištění hrazena v Německu a pravděpodobně ani v žádné další evropské zemi. Není užívána ani ve Spojených státech.

Upřesňujeme, že odborností odpovídající výbor České angiologické společnosti ČLS JEP v roce 2014 těsnou většinou odsouhlasil aplikaci pouze za podmínky hrazení omezeného počtu případů ročně a povinného přehodnocení výsledků po roce, tedy se zavedením jakéhosi registru. Toto pak již předkladatelé návrhu kódu nezmínili.

Rozhodně však platí, že máme v ČR v dané oblasti unikátní výzkum – v současnosti minimálně ve 2 českých centrech (IKEM, FN Ostrava). Proto by mělo Ministerstvo zdravotnictví ČR najít vhodnou formu financování tohoto výzkumu a nikoli se snažit o úhradu ze zdravotního pojištění, které neodpovídá současnému vědeckému poznání a ani neodpovídá standardům léčby v zahraničí.