Ve věku 83 let v úterý 29. listopadu 2022 zemřel významný český vědec a genetik MUDr. Radim Šrám, CSc. Působil na Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR. Doktor Šrám byl celosvětově uznávaným odborníkem v oblasti genotoxikologie a vlivů znečištěného životního prostředí na lidské zdraví. Za svoji práci získal řadu ocenění, například cenu Česká hlava. V roce 2019 obdržel také čestné členství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně.
MUDr. Šrám po promoci na nynější 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v roce 1964 nastoupil jako odborný pracovník do Ústavu hygieny. Od roku 1970 pracoval jako vedoucí Laboratoře genetiky a Národní laboratoře pro genotoxicitu v Institutu hygieny a epidemiologie. Od roku 1992 se věnoval využití metod molekulární epidemiologie pro hodnocení vlivu znečištění ovzduší na zdravotní stav populace.
MUDr. Šrám založil a koordinoval vědecký projekt Program Teplice, který sledoval dopady znečištěného životního prostředí na zdraví obyvatel v pánevních oblastech a v Praze. Studium se soustředilo na analýzu dýchacích funkcí, neuropsychických účinků, výsledků těhotenství, úmrtnosti a vzniku nádorových onemocnění. Prokázal například, že v Teplicích je střední délka života výrazně kratší než jinde a násobně častěji zde lidé trpí onemocněními dýchacích cest. Zjistil, že prachové částice obsahující rakovinotvorné látky negativně ovlivňují lidský plod.
Od roku 2008 Šrám vedl také rozsáhlý výzkum znečištění ovzduší na Ostravsku, který se soustředil zejména na děti. Jako hlavní řešitel inicioval rozsáhlý projekt Zdravé stárnutí v průmyslovém prostředí, který stále pokračuje. Byl dlouholetým předsedou Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR.
MUDr. Šrám působil jako expert ve Světové zdravotnické organizaci, kde pomáhal připravovat materiály o vlivu znečištěného ovzduší na genetický kód dětí. Ve své práci využíval metody genetické toxikologie a molekulární epidemiologie. Zjistil, že znečištěný vzduch škodí nejenom dýchacím cestám, ale i kůži. Poukázal na to, že existují podstatné rozdíly mezi nemocností dětí například v Českých Budějovicích a v Karviné.
„Za svým názorem, podloženým robustním vědeckým poznáním, si vždy stál a nebál se ho důrazně sdělovat i na místech, kde nebyl zrovna vítán, a ve chvílích, kdy se to takříkajíc nehodilo. To je velice důležitý odkaz pro nás pro všechny,“ uvedla dnes předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová.
