Pasivní kouření prokazatelně poškozuje zdraví a působí předčasná úmrtí, v ČR řádově nejméně tolik jako autonehody. Působí i ztráty ekonomické a to všem (včetně provozovatelů restaurací) kromě tabákového průmyslu. „Tabákový průmysl“ přitom u nás přestavuje řádově stovky lidí – např. Philip Morris, který má 80% našeho trhu s cigaretami, zaměstnává kolem 1500 osob. Přesto je u nás problém přijmout zákon zaručující nekuřácké veřejné prostory. Také v UK se o takové legislativě jedná – ostatně jako v celé EU.
Právě kvůli jasně prokázanému (evidence – based) vlivu pasivního kouření na zdraví to jsou právě lékařské společnosti, které by měly více informovat veřejnost a aktivně jasnými daty přijetí takového zákona podpořit. Příkladem nám může být Královská lékařská společnost, Royal College of Physicians, která vydala (2005) publikaci „Going smoke-free. The medical case for clean air in the home, at work and public places“. Na 197 stranách najdeme věcnou přehlednou argumentaci. Co obsahuje ETS (environmental tobacco smoke, tabákový kouř v prostředí) a proč a jak poškozuje zdraví, vliv ETS na vznik rakoviny plic dalších nádorových onemocnění, podíl ETS na ischemických srdeční nemocech a cévních mozkových příhodách, chronické obstrukční plicní nemoci, astmatu a dalších respiračních nemocech, syndromu náhlého úmrtí novorozence, akutních respiračních onemocněních dětí, podíl na onemocnění ucha či vliv na plod.
Přehledně je zmapována expozice pasivnímu kouření v UK i přehled současné legislativy v UK a USA. Je vysvětleno, proč jakákoli částečná opatření (ventilace, oddělené prostory) nejsou účinná. Zvláštní kapitola je věnována pasivnímu kouření v domácnostech, což se legislativně obtížně ovlivňuje – je uvedena Charta práv dítěte, možnosti intervence a informování rodičů.
I když se dopad nekuřáckých veřejných prostor obtížně přesně vyjadřuje, nepochybně má velký význam pro lepšení zdraví jak jednotlivce, tak celospolečensky a nekuřácké veřejné prostory jsou důležitou součástí komplexního přístupu společnosti ke zdraví.
Jsou vyčísleny počty obětí pasivního kouření v UK (celkem 12 200 ročně, většina v důsledku expozice doma, z toho nejméně 500 úmrtí v důsledku expozice v práci, z toho nejméně 50 v pohostinství).
Expozice ETS v domácnosti poškozuje především malé děti a znalosti rodičů jsou v tomto směru velmi malé. Nepomáhá ani kouření jen v některých částech domácnosti nebo větrání. Nekuřácké veřejné prostory ovlivňuj nepřímo i kouření v domácnostech – snižují expozici ETS doma.
Nekuřácké veřejné prostory jsou veřejností přijímány jednoznačně pozitivně a jsou nejjednodušším způsobem prevence poškození zdraví tabákovým kouřem. Snižují spotřebu cigaret (ti, kdo nepřestanou kouřit, kouří méně) i počet kuřáků včetně snížení počtu těch, kdo s kouřením začínají. Nekuřácké prostředí má dokonce jasně rostoucí podporu veřejnosti (to platí i pro ČR, kde si nekuřácké veřejné prostory přeje přes 80 % obyvatel!).
Zvláštní kapitola uvádí přehled soudních procesů kvůli expozici ETS a uzavírá, že ačkoli současná legislativa je problematická, povinností zaměstnavatelů je zabránit expozici ETS a zejména v budoucnu mohou být shledáni vinnými z poškození zdraví svých zaměstnanců.
Argumenty pro nekuřáckou legislativu jsou uvedeny na úrovni vlivu na zdraví (individuálně i celospolečensky), z hlediska na ex-kuřáků, podpory zdraví, rovnoprávnosti, veřejného zájmu, obtěžování a lidských práv.
Ekonomický dopad, jednoznačně pozitivní (mimo tabákový průmysl) je vysvětlen celospolečensky, pro zaměstnavatele i speciálně pro pohostinský průmysl, na jehož ekonomiku má nekuřácké prostředí dlouhodobě malý, nicméně stále pozitivní dopad.
Důležitá je reakce tabákového průmyslu, který jasně rozpoznal podstatnou hrozbu dlouhodobého snižování svých zisků nemožností kouřit ve veřejných prostorách, stejně jako obtížnost argumentace proti takovému zákonu. Právo dýchat čistý vzduch lze totiž těžko upírat a argument o omezování svobody hovoří jasně proti možnosti znečišťovat vzduch, který dýchá někdo jiný. Interní dokumenty tabákového průmyslu ukazují promyšlenou strategii, jak takové legislativě zabránit: zdiskreditovat vědecky podložené výsledky, oponenty ETS označovat za extremisty, zvýrazňovat výhody ventilace a technických řešení, varovat před ekonomickými ztrátami nekuřáckých podniků. Tuto činnost dělají organizace, které nejsou přímo spojené s tabákovým průmyslem, ale jsou jeho „prodlouženou rukou“. Přes ně ovlivňuje tento průmysl odborníky a politiky.
Dále se publikace zabývá nekuřáckými prostorami v institucích pro dlouhodobý pobyt – psychiatrické léčebny, hospice, pečovatelské domy, hotely nebo vězení.
Poslední kapitolou je příklad Irska, kde byly nekuřácké veřejné prostory uzákoněny 30. 1. 2003, implementovány 29. 3. 2003 a v březnu 2004 zhodnocen efekt tohoto zákona. Ten má jasnou podporu veřejnosti (93% populace včetně 80% kuřáků) a je dodržován.
Royal College of Physicians of London: Going smoke-free. The medical case for clean air in the home, at work and public places, Royal College of Physicians, 2005, London, UK, 197 s. Publikace je (za poplatek) na webu http://www.rclondon.ac.uk/pubs/ nebo ji lze objednat na adrese Royal College of Physicians, 11 St. Andrews Place, Regent´s Prak, London NW1 4LE, UK
MUDr. Eva Králíková, CSc., 1.LF UK a VFN,
za Pracovní skupinu pro prevenci a léčbu závislosti na tabáku při ČLS JEP
Publikováno v Časopise Lékařů českých, 145, 2006, 3, Se souhlasem redakce Časopisu lékařů českých.
