#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#
Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně

Antibiotická politika

Subkomise pro antibiotickou politiku ČLS JEP, z.s.

Cílem České lékařské společnosti J. E. Purkyně (ČLS JEP) je rozvoj a rozšiřování vědecky podložených poznatků, zvyšování úrovně znalostí odborné veřejnosti a šíření zdravotnické osvěty mezi občany. Nedílnou součástí těchto aktivit je správné používání léčiv, které garantuje pracovní skupina Léková politika a kategorizace léčiv ČLS JEP, v jejímž rámci se specifickou problematikou ATB zabývá Subkomise pro antibiotickou politiku (SKAP) ustanovená v roce 1999.

SKAP formuluje zásady národní antibiotické politiky, které jsou konsensuálně garantovány předsednictvem ČLS JEP. Členy SKAP jsou experti na problematiku léčby infekcí a ATB rezistence delegovaní odbornými společnostmi.

Složení SKAP, další podrobnosti o její činnosti a o Národním antibiotickém programu získáte zde: SKAP a NAP

Copyright dokumentů vytvářených SKAP

Subkomise pro antibiotickou politiku ČLS JEP, z.s. předkládá následující dokumenty:

Doporučené postupy vypracované Subkomisí pro antibiotickou politiku ČLS JEP, z.s.

Konsensy použití antibiotik vypracované Subkomisí pro antibiotickou politiku ČLS JEP, z.s.

Způsob citace výše uvedených materiálů, které nebyly publikovány v časopise, doporučujeme následovně (na příkladu Doporučeného postupu pro ATB léčbu komunitních infekcí ledvin a močových cest): Doporučený postup pro antibiotickou léčbu komunitních infekcí ledvin a močových cest v primární péči. 

Dokumenty odborných společností ČLS JEP, z.s.  garantované SKAP

(v přípravě)

Vážené kolegyně a kolegové, Vaše dotazy, připomínky a náměty k problematice doporučených postupů, k antibiotické politice a dalším údajům zveřejněným na této stránce prosím zasílejte na tuto naší adresu: SKAP@cls.cz.

Aktuality

Sdělení z tiskové konference SKAP ze dne 26. března 2019: Postavení fluorochinolonů v klinické praxi, nové poznatky a nová rizika.

  1. Vilma Marešová: SKAP a používání fluorochinolonů
  2. Michal Prokeš: Spotřeba, interakce a vedlejší účinky fluorochinolonů (prezentace)
  3. Otakar Nyč, Pavla Urbášková: Stav rezistence k fluorochinolonům v Evropě a v ČR (prezentace)
  4. Eva Jirsová: Závěry evropského přehodnocení fluorochinolonů – nová  doporučení k omezení používání (prezentace)

Státní zdravotní ústav a Národní antibiotický program

Usnesením Vlády České republiky ze dne 28. ledna 2019 byl schválen Akční plán Národního antibiotického programu České republiky na období 2019-2022, který je možno stáhnout z této webové stránky MZ ČR:

Další důležité informace o Národním antibiotickém programu i další aktuality na svém webu přináší Státní zdravotní ústav:

Proč je třeba mít vlastní antibiotickou politiku

Narůstající rezistence mikrobů vůči antibiotikům (ATB) je celosvětovou hrozbou. Pacienty s rezistentní infekcí prokazatelně ohrožuje zvýšená morbidita a mortalita, léčba je obtížná a několikanásobně zvyšuje náklady na zdravotní péči.

Stav rezistence klinicky významných bakterií v jednotlivých zemích ovlivňuje mnoho faktorů, mezi něž patří stáří, zdravotní stav a socioekonomické podmínky populace, epidemiologická situace v incidenci jednotlivých infekčních onemocnění, a způsob zacházení s antibiotiky v humánní, veterinární a zemědělské oblasti.

Hlavními důvody vzestupu antibiotické rezistence u původně citlivých bakterií je zbytečné používání ATB u virových infekcí, zejména však nadměrné používání ATB se zbytečně širokým spektrem místo ATB volby, přesně a účinně zasahujících původce infekce. Příkladem může být časté používání chráněných aminopenicilinů u streptokokové angíny místo fenoxymethylpenicilinu („V-PNC“), makrolidů místo penicilinu, resp. amoxicilinu u pneumokokové pneumonie nebo fluorochinolonů místo nitrofurantoinu u nekomplikované infekce močových cest. Kromě základního požadavku, kterým je účinnost na původce infekce, se ATB volby vyznačují nejnižší frekvencí výskytu nežádoucích účinků včetně nízkého nebo nulového vzestupu rezistence.

Vztahy mezi ATB spotřebou a rezistencí v zemích Evropy ilustrují obrázky 1 a 2. Obrázek 1 ukazuje značné rozdíly mezi zeměmi EU ve spotřebě a struktuře ATB používaných pro humánní účely. Tyto kvantitativní a kvalitativní parametry ATB se odrážejí ve stavu rezistence bakteriálních původců infekcí v jednotlivých zemích EU, přičemž platí, že země s vysokou spotřebou (jižní státy, jako je Španělsko, Itálie, Řecko) mají také nejvyšší frekvenci výskytu rezistence, jak ilustruje obrázek 2 pro rezistenci k fluorochinolonům u izolátů Escherichia coli od pacientů se sepsí nebo meningitidou. Podobné vztahy platí i pro další původce infekcí.

Obrázek 1. Spotřeba a struktura antibiotik ve vybraných zemích EU, 2014.

Zdroj dat: ECDC (European Centre for Disease Control and Prevention) 

Obrázek 2. Escherichia coli. Procento (%) invazivních izolátů rezistentních k fluorochinolonům v zemích EU/EEA, 2014.

Převzato z Antimicrobial resistance surveillance in Europe 2014, ECDC (European Centre for Disease Control and Prevention). Další vztahy mezi rezistencí a spotřebou ATB lze vyhledat na webové stránce ECDC

Vzhledem ke specifickým podmínkám v jednotlivých zemí Evropy, týkajících se epidemiologické situace ve výskytu původců komunitních a nemocničních infekcí, a zejména v jejich stavu ATB rezistence je je nezbytné, aby každá země formulovala vlastní antibiotickou politiku. Studie zaměřené na hodnocení kvality preskripce antibiotik v ČR prokázaly vysoký podíl neadekvátního používání antibiotik v primární, ambulantní i nemocniční péči, a následně vzestup ATB rezistence u některých hlavních původců celkových i lokálních bakteriálních infekcí (http://www.szu.cz/surveillance-atb-rezistence-1). Je proto nutné vytvářet národní doporučení pro správné používání ATB a kontrolu ATB rezistence.

Archiv